Webinář: Terapie hrou pro děti s autismem

Však on si zvykne! Anebo ne?

VŠAK ON SI ZVYKNE. ANEBO NE?
Někdy vidím rodiče autistické dítě záměrně vystavovat situacím, které jsou pro něj těžké.
V domnění, že když to budou dělat hodně, dítě si zvykne.
Často je tento nátlak vyvíjen:
V oblasti senzorické
-hlučné prostředí,
-oblečení, které dítěti vadí,
-nucení k tělesnému klidu, když dítě potřebuje pohyb,
– braní předmětů z ruky, když je dítě používá pro uklidnění nebo dosycení některého smyslového vjemu.
V oblasti sociální
-vláčení dětí po hřištích, hernách, akcích pro děti nebo táborech v době, kdy je to pro dítě obrovský stres, není připravené a nechce tam být.
Předpoklad je vlastně správný. A v žádném případě nechci podporovat další extrém: „Když to dítě nezvládá, tak ho prostě necháme a vytvoříme kolem něj ochrannou bublinu.“
Jenže dítě si může skutečně zvykat v případě, že vystoupí kousek za svoji komfortní zónu. Ideálně by tato zkušenost měla být spíše kratší.
Kousek za komfortní zónou je zóna učení.
Otázka je, jestli je dítě v zóně učení, nebo už v zóně stresu.
V zóně stresu se dítě neučí, pouze se snaží „přežít“.
Často se přepne do režimu:
* útěk,
* útok,
* zmrznutí,
* přizpůsobení se.
To je ovšem nezdravé, sebezáchovné přizpůsobení, ne skutečné zvyknutí si.
Dalším rizikem toho, když dítě do „zvykání“ tlačíme, je, že se dítě naučí maskování.
Začne se chovat „normálně“, ale ve skutečnosti je to pouze sebezáchovný mechanismus. Není to skutečná podstata dítěte.
Maskování může v budoucnu vést k úzkostem a depresím.
Jak rozlišit zónu učení a zónu stresu?
Zóna učení – příklad:
Dítě je sice zprvu v mírném neklidu, ale postupně se uklidní a situaci zkoumá, ať už sociální, nebo senzorickou.
Například sáhne na jídlo, které je mu odporné, a zase ho položí nebo odhodí. Zkusilo si samo tento smyslový vjem, který je pro něj náročný.
Dítě si na chvilku zvládne hrát vedle ostatních dětí, i když si nehraje s nimi.
Zóna stresu se může projevovat:
*intenzivním křikem,
* agresí,
* rudými tvářemi nebo bledostí,
* obtížemi s dýcháním,
* vulgarismy,
* tím, že dítě chce ze situace rychle utéct,
* nebo takzvaně zamrzne a vypadá netečně.
Po dlouhodobém vystavování může dítě začít svoje potřeby maskovat.
Doma pak může dítě vykazovat známky dysregulovaného stavu:
* zalézá pod stůl,
* je více než běžně hyperaktivní,
* prožívá extrémní únavu,
* má noční děsy.
Zóna učení: Dítě je zpočátku mírně neklidné, ale za nějakou dobu se uvolní.
Tipy:
Pokud chceme dítě zvykat na novou situaci, je dobré to nejprve dělat krátce.
Můžeme použít „sendvičovou metodu“, kdy jeden den je klidový, druhý den obsahuje  výzvu a další den je zase klidový.
Dám příklad.
Zóna stresu:Dítě se ničemu neučí, je to kontraproduktivní.
Když chodím v létě k vodě, často vidím snahu rodičů zvykat dítě na vodu.
Někdy to ovšem nejde tak hladce a dítě křičí, kope, bledne, zalyká se, dusí se a rodič stále pokračuje v tzv. „zvykání si“.
Tímto způsobem dítě získá spíše dlouhodobý odpor k vodě.
Zóna učení / zvykání si
Naopak některé děti, když je rodič pomalu ponoří do vody, se nejprve netváří nadšeně, mírně se otřesou odporem, ale posléze se ve vodě uvolní.
V oblasti smyslového vnímání je naprosto nutné se o této problematice vzdělat.
Pouhé „zvykání si“ nemusí u dětí s autismem fungovat.
KNIHA:Specifika smyslového vnímání](https://www.pasparta.cz/specifika-smysloveho-vnimani/)
Je vhodné vyhledat odborníky (RMTI, NVT, Feldenkraisova metoda, ABM, Benaudira/JIAS – poslechové terapie, které mohou významně pomoci se sluchovou přecitlivělostí, senzorická integrace atd.).
POMALEJI JE RYCHLEJI.
Linda Cecavová, HANDLE praktik, herní terapeut pro děti s PAS
Mohlo by Vás ještě zajímat: Weibnáře ROZVOJ HROU: https://rozvojhrou.cz/webinare/
TERAPIE HROU PRO DĚTI S AUTISMEM (podpora komunikace a socializace) https://rozvojhrou.cz/terapie-hrou-pro-deti-s-autismem
KDYŽ JE SVĚT PŘÍLIŠ (autismus a stres, smyslové vnímání, hranice, emoce , prevence stresu, řešení stresových situací atd.) https://rozvojhrou.cz/kdyz-je-svet-prilis/
Linda Cecavová
Poradkyně v oblasti PAS